Příprava stavby budoucí dálnice D35 kolem Litomyšle bude pokračovat v trase, kterou dlouhodobě prosazují silničáři. Alternativní variantu odmítlo Ministerstvo dopravy. Aktivisté namítají, že se nejdříve mělo vyjádřit zastupitelstvo.
Když počátkem srpna zasedlo k plánovanému jednání litomyšlské zastupitelstvo, téma vedení D35 kolem města bylo opět na stole. Radní však nechtěli vydávat žádné doporučení, pro kterou ze dvou variant jsou. Hodlali přitom počkat na výsledek dalšího jednání plánovaného na září.
„Politicky se jako rada můžeme shodnout a možná bychom se shodli byť ne jednotným, ale většinovým hlasováním, zastupitelstvo má vyšší mandát,“ prohlásil tehdy starosta Radomil Kašpar.
Jenže Centrální komise Ministerstva dopravy záležitost trasování „rozsekla“ toto úterý, a tak museli radní projednání uspíšit.
„Byli jsme vyzváni ŘSD, abychom se vyjádřili,“ uvedl Kašpar.
A radní tak také narychlo učinili a svým usnesením se přiklonili k takzvané variantě „nula“, kterou preferuje Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a jejíž příprava je ve fázi, kdy již tato organizace požádala o vydání územního rozhodnutí. Silničáři představitele města k jednoznačnému postoji skutečně vyzvali.
„ŘSD považuje stanovisko Rady města Litomyšl o vedení trasy v úseku Litomyšl-Janov za tolik závažné a výrazně ovlivňující další průběh přípravy tohoto významného dálničního tahu, že si Vás dovolujeme požádat o jeho předložení, a to nejdéle do termínu konání jednání Centrální komise,“ stojí v dopise adresovaném starostovi, pod kterým je podepsán šéf pardubické pobočky ŘSD Bohumil Vebr.
O pár řádků výše přitom stálo, že ŘSD obdrželo usnesení zastupitelstev všech dotčených obcí s výjimkou Litomyšle.
Město se tak dostalo pod časový tlak a na příští zasedání nepočkalo.
„Rozumím, že se to části zastupitelů nelíbí. ŘSD jsme také naznačili, že hlavní slovo má zastupitelstvo, které může rozhodnutí otočit. Jednoznačná podpora není pro jednu ani druhou variantu,“ řekl starosta, jenž je zastáncem původní trasy, a to z důvodu obavy o zdržení přípravy v případě přiklonění se k alternativní „jedničkové“ variantě, kterou podporuje část obyvatel a spolků.